Věřím, že definice bytí je vlastní sebeurčení. Nebýt jako tvoji rodiče. Nebýt jako tvoji přátelé. Prostě být sám sebou.
Když jsem byl ještě kluk, neměl jsem žádnou sebeúctu. Byl jsem pouze produktem nenávisti a ponížení, kterým jsem trpěl. Strachem z rodičů. Ponižováním od učitelů, kteří mne nazývali "odpadem" a tvrdili, že budu sekat trávníky, abych se vůbec uživil. Také jsem byl terorizován spolužáky. Častokrát mi vyhrožovali a mlátili mě kvůli mé výšce a barvě pleti. Byl jsem hubený, nešikovný, ovšem když si mě ostatní dobírali, neutíkal jsem za mámou s brekem a nepřemýšlel, proč mi tohle dělají. Moc dobře jsem věděl proč.
Byl jsem perfektním terčem pro ostatní. Ve sportech se mi všichni vysmívali. Byl jsem dřevo. Docela mi šlo boxování, ale to jen protože jsem byl díky bobtnající zuřivosti divoký a nepředvídatelný. Bojoval jsem s až nevídanou zuřivostí. Ostatní kluci si mysleli, že jsem blázen.
